Zdroj a historie přístupu
Designové myšlení, tzv. Design Thinking, se v průběhu času vyvíjelo z různých přístupů. Jeho počáteční zrod můžeme vysledovat do roku 1956, kdy Buckminster Fuller zavedl na MIT hodiny komplexní anticipační designové vědy (CADS). Tento přístup stavěl na zkušenostech a znalostech různých profesí, například inženýrů, průmyslových designérů, materiálových vědců a chemiků.
Odtud se rozšířil o různé přístupy a cíle: být inkluzivní a demokratický (skandinávský kooperativní design v 60. letech 20. století), navrhovat sociálně a ekologicky odpovědné věci (Design for the Real World - 1969) a uznávat význam lidské zkušenosti a vnímání při navrhování (Wicked Problems - 1973).
V 80. letech 20. století se vžil název „Design Thinking“, který se začal používat v různých profesích a přístupech, protože se začal více orientovat na člověka. V současné době se používá v několika odvětvích díky své jednoduchosti a výsledkům, zaměřuje se na lidskou zkušenost a použitelnost.
Cíle metodiky
Cílem Design Thinking je řešit problémy nebo otázky praktickým/kreativním způsobem a navrhovat něco s vizí budoucího výsledku. Design Thinking lze použít v několika oblastech, ale společným cílem je postupovat při navrhování výrobku nebo služby, které budou splňovat potřeby uživatelů, v nepřetržitém cyklu kladení otázek, vytváření prototypů, jejich zkoušení, shromažďování zpětné vazby, zlepšování a opakování cyklu. Jde o přístup orientovaný na reálné potřeby uživatele.
Základy vysvětluje autor Sergio Gonçalves také v následujícím videu (anglicky).
Struktura metodiky
Design Thinking zahrnuje různé přístupy a metody. Některé se řídí 4 kroky, jiné 5 nebo 6 kroky, jejichž názvy se také mohou lišit. Nicméně pro všechny přístupy je společný následující postup, který přizpůsobujeme tomu, čemu se v tomto článku věnujeme - tedy využití Design Thinking pro přípravu vzdělávacích aktivit v práci s mládeží.
- Výzkum (může být nazýván „fází vcítění se“ nebo dotazování) - identifikace potřeb cílové skupiny. Může se jednat o různé formy dotazování, studium výzkumů a zdrojů, strategií a další postupy, ve kterých se posoudí situace cílové skupiny, problémy, se kterými se potýkají a jejich potřeby. Více se můžete dočíst např. v kapitole Situační analýza ve Slabikáři neformálního vzdělávání.
- Ideace - fáze nápadů, brainstorming a definování možných vzdělávacích cílů a výsledků učení cílové skupiny s přihlédnutím k provedenému výzkumu.
- Vytvoření prototypu - vytvoření aktivity (případně produktu), která řeší v rámci výzkumu zjištěné problémy a odpovídá výsledkům a cílům definovaných v předchozí fázi. Tento prototyp je zatím prvním návrhem, nedá se považovat za finální produkt.
- Testování - testování prototypu a shromažďování zpětné vazby s cílem jeho vylepšení a uspokojení potřeb cílové skupiny.
- Opakování - opakování cyklu vytváření prototypu, testování, sběru zpětné vazby a zlepšování, dokud se nedosáhne konečného výsledku, a to buď z důvodu časových nebo zdrojových omezení, nebo z důvodu společné dohody, že konečného výsledku bylo dosaženo s úspěchem.
Následující videa vysvětlují a vizualizují proces Design Thinking (v angličtině).
Přínosy Design Thinking v oblasti práce s mládeží
Jedním z klíčových prvků, který je přínosem tohoto přístupu pro práci s mládeží, je myšlenka nevytvářet si předpoklady o tom, co mladí lidé potřebují nebo co pro ně může fungovat. Důležité je provádět výzkum (situační analýzu) a mít tak potřeby ověřené, tím pádem na to efektivně naváže plánování a testovací proces.
Také opakované testování je užitečným konceptem, který probíhá přímo s mladými lidmi a bere v potaz jejich zpětnou vazbu. Mladí lidé se aktivně podílejí na vývoji nových přístupů, metod a nástrojů, které nakonec budou určeny pro ně a vytvořeny jimi.
Tento přístup lze využít při vývoji čehokoli, například při obnově centra pro mládež, tvorbě hry, změně designu prostor pro mládež, tvorbě vzdělávacích modulů atd.
Tipy
- Zapojte mladé lidi co nejdříve, počínaje fází výzkumu, a pokládejte jim otázky, abyste lépe pochopili, co je potřeba a jak toho dosáhnout.
- Buďte otevření a připraveni na neúspěch. Nevadí, pokud váš původní nápad na vytvoření něčeho nového nebude fungovat nebo nebude odpovídat skutečným potřebám mladých lidí. Právě proto tato metodika dobře funguje a zajišťuje, že cokoli bude vyvinuto, bude mít nakonec výsledky.
- Cyklus kroků opakujte tak často, jak budete potřebovat. Neustálé testování přináší nové poznatky, co je třeba zlepšit, a jiné, co je třeba zachovat, čímž se zlepšuje konečný výstup.
- Design Thinking můžete použít nejen pro plánování vzdělávacích aktivit v rámci týmu pracovníků a pracovnic s mládeží. Může být použit i samotnými mladými lidmi v případě, že budou vytvářet nějakou aktivitu či produkt. Přístup je provede důležitými kroky, naučí je počátečnímu výzkumu i opakovanému testování a zlepšování výsledku. To jsou důležité kompetence propojené mj. s (projektovým) řízením.
- Design Thinking je již sám o sobě velmi dobrou metodikou. Doporučujeme však hledat různé přístupy k jeho implementaci a určit ten, který vám bude nejlépe vyhovovat. Kromě toho je více než vítána jakákoli jiná metodika, která může tuto metodiku obohatit.
Příklady použití metodiky
1. příklad - Redesign prostoru pro mládež
Prozkoumejte prostory, které mladí lidé využívají, zejména pokud máte centrum pro mládež. Udělejte rozhovor s mladými lidmi, abyste pochopili, co jim chybí a jaké jsou jejich potřeby. Uspořádejte s mladými lidmi brainstorming o tom, jak prostor proměnit. Požádejte je, aby vytvořili prototyp (může to být kresbou, pomocí Play-Doh nebo Lega či jiného materiálu). Vyzkoušejte jej tím, že jej budete sdílet s pracovníky*icemi s mládeží a dalšími mladými lidmi, a získejte zpětnou vazbu. Vylepšete prototyp a realizujte nové nápady týkající se prostoru.
2. příklad - Vytvoření vzdělávacího programu
Zeptejte se mladých lidí, co by se chtěli naučit a jak. Udělejte s nimi brainstorming nápadů: jak sestavit program, možnosti učení se různým tématům, příležitosti k učení se navzájem atd. Navrhněte vzdělávací program s přihlédnutím k výsledkům předchozích kroků. Vyzkoušejte jej realizací s mladými lidmi a získejte zpětnou vazbu. Vylepšete jej, upravte podle získané zpětné vazby a proveďte nové testy.
Shrnutí poznatků k Design Thinking (anglicky):
Autoři a autorky
Popis metodiky je založen na článku zpracovaném Sergio Gonçalvesem v publikaci Developing Youth Work Innovation. Tento e-handbook byl vytvořen v projektu Future Labs. Erasmus+, KA2, 2019. Publikaci vydala Humak University of Applied Sciences, Finsko, text v originále najdete od str. 32.
Editace české verze textu: Lenka Polcerová.
